Hasiči Třebovice Nabídka Aktuality
animaceanimaceanimaceanimaceanimace

Historie sboru 1876 - 1945

 

 

 

 

 

 

 

Nejstarší sbor hasičů v Čechách byl založen v Praze roku 1853 a šlo o sbor „profesionální“, provozovaný městským magistrátem. První spolek dobrovolných hasičů vznikl o rok později v Zákupech a druhý až v roce 1861 v Liberci. V dalších letech vznikaly spolky dobrovolných hasičů po celých Čechách a to na základě zákona o spolcích č. 134/1867 říšského zákoníku. V nejbližším okolí to bylo v Lanškrouně (1869), v Ústí nad Orlicí (1871), v Litomyšli, Damníkově, Rudolticích (1872) a v České Třebové (1873).

Založení spolku dobrovolných hasičů v Třebovici souvisí mj. s řádem č. 45/1876 zem. Zákoníku z 25. května 1876. Ten uváděl, že v každé osadě čítající více než padesát domů má starosta pečovat o to, aby byl zřízen dobrovolný hasičský sbor, jehož úlohou mělo být rychle a spořádaně poskytovat pomoc nejen při požárech, ale i při povodních, železničních neštěstích atd. Téhož roku, tj. 1876, vydal místní zřizovací výbor provolání o založení hasičského spolku v Třebovici. Jeho ustavení a úřední registrace se protáhla až do následujícího roku, kdy začal spolek vyvíjet činnost. Určité nejasnosti, které datum vlastně pokládat za rok založení spolku, se projevily i v oslavách tohoto výročí. Čtyřicet let existence sboru bylo slaveno roku 1918, půlstoletí trvání 1926 a šedesáté výročí v roce 1937.

 

Početný spolek dobrovolných hasičů v Třebovici zaujímal přední místo mezi spolky v obci, jeho členové se kromě cvičení podíleli i na kulturním životě obce pořádáním zábav a hojně se účastnili také církevních slavností. K první ruční stříkačce, pro niž byla vybudována dodnes využívaná hasičská zbrojnice u železničního viaduktu, přibyla později (v neznámém roce) druhá. Tu hasiči zakoupili od vídeňské firmy a zřídili pro ni druhou zbrojnici u čp. 31 na dolním konci.

 

Výtah ze Řádu policie v příčině ohně pro království České č. 45 zemského zákoníku z 25. května 1876:

 

Hasiti ohně a činiti opatření, aby požár vzniknouti nemohl, náleží v policejní obor samostatné působnosti místní obce, policii tuto vykonávají starosta obce, po případě komisaři pro jednotlivé části obce výborem obecním ustanovení. Obci sluší v této věci učiniti čtvero opatření:

  1. Především jest dohlížeti, aby zachovávána byla všechna nařízení a zápovědi, jimiž nebezpečí ohně zamezeno býti má. Každý rok mají také prohlédnuty býti všechny budovy za přispění znalce a po případě zástupce sboru hasičův, aby vypátrány a odstraněny byly vady, z nichž by nebezpečí požáru vzejíti mohlo. Dále má býti zřízen zvláštní ponocný, kde pak ho není, mají občané sami aspoň od července do října střídavě konati noční stráž.
  2. Má-li požár co nejspíše býti utlumen sluší učiniti opatření, aby mohlo co nejrychleji dáno býti znamení na poplach (zvony a jiným způsobem), aby v obci, popřípadě v budovách samých (ve studnicích nebo kádích) bylo s dostatek vody, aby o požáru zpraveny byly též sousední obce a sbory hasičův, a aby v obci zřízen byl sbor hasičský.
  3. Aby s rozkáceným živlem bylo zle zápasiti, jest především třeba aby byl pro každou obec ustanoven řád hašení tj. nařízení jak při vzniku požáru předejíti se má a jaké kdo při hašení konati má práce zvláštní, neboť všeobecně jest každý, kdo se k tomu nahodí a je způsobilý, nehrozí-li jeho vlastnímu majetku nebezpečí, pod pokutou povinen v obvodu vlastní obce bezplatně a osobně při hašení pomáhati, rovněž koní, ať jsou číkoliv, smí za přiměřenou náhradu býti použito k vození stříkaček, vody aj. nebo k jízdě s poselstvím o pomoc do sousedních obcí, jež rovněž jsou povinny sobě navzájem bezplatně přispěti. Také jest potřebí postarati se o pořádek na místě požáru samém, aby hašení účelně bylo prováděno, může starosta svou moc policejní na tu dobu svěřiti náčelníkovi přítomného sboru hasičského, jehož pak musejí všichni býti poslušní. Zvláště jest důležito, aby na majetek soukromý nebylo saháno, leč nezbývá-li již jiného prostředku, aby vynášené svršky byly bezpečně uschovány a majiteli navráceny.
  4. Jakmile jest po ohni, jest obecnímu starostovi ihned pátrati po jeho příčině, výsledku pátrání musí podat zprávu okres politickému úřadu a obecnímu výboru. Vznikl-li oheň nezachováním nařízení stavebních nebo policejních, neb odepřel-li kdo při hašení službu nějakou, potrestá viníka trestní senát obecní, jde-li však tu o čin stíhaný zákony trestními, sluší o tom ihned zpraviti soud.

 

Kalendárium prvních sedmi desetiletí existence spolku dobrovolných hasičů (Freiwillige Feuerwehrverein) a dalších 55 let existence sboru nového.

 

1876 – založen spolek dobrovolných hasičů v Třebovici – ve stejném roce, kdy byla postavena dnešní hlavní silnice do České Třebové. V následujících letech zasahoval sbor u řady požárů v obci. Před rokem 1907, odkdy zachycují požáry kroniky, vyhořely domy čp. 110,35,43 a 44. Poslední dva domy nebyly obnoveny a jejich čísla popisná dostaly v roce 1920 novostavby.

 

1889 – otevřena tzv. Moravská západní dráha Třebovice – Moravská Třebová – Prostějov, včetně současné nádražní budovy (staré nádraží na trati Olomouc – Česká Třebová bylo u silnice na Lanškroun, čp. 196 a 197).

 

1907 – 16. listopadu v půl třetí v noci vyhořel domek čp. 18 Franze Laufera, který při požáru zahynul. Po požáru už nebyl obnoven (stával nad čp. 17) a jeho číslo dostala novostavba.

 

1910 – 17. února v půl druhé v noci vyhořel dům čp. 67.

 

1914-1918 – 1. světová válka. Řada členů byla povolána do armády a k doplnění chybějícího členstva se utvořil pomocný ženský hasičský sbor. Jeho účast byla především symbolická, ačkoliv se úspěšně podílel i na zdolávání požáru čp. 203 dne 17. května 1916, kdy vyhořel místní kovář Franz Morafka (parcelu koupil Josef Knírech a v roce 1920 zde postavil hostinec). Ženy se účastnily především církevních slavností, např. pohřbů členů, kdy místo hasičské uniformy nosily jednotně černý šátek a sukni s červenou blůzou a červenou páskou na rameni. V roce 1919 po skončení války a návratu členů z pole byl tento pomocný sbor rozpuštěn.

 

1918 – 28. října vznik ČSR. Dne 18. listopadu oslavili členové sboru 40. výročí jeho trvání.

 

1919 – 14. srpna vyhořel na dolním konci statek čp. 35 Bernarda Schmieda. 30. listopadu v sedm večer vyhořel výměnek u čp. 27.

 

1923 – 8. května v půl jedenácté v noci zapálil blesk statek čp. 12 Julia Klaschky. Požár však nenapáchal velké škody, protože byl obyvateli statku a hasiči záhy zlikvidován. Na štědrý den v půl deváté ráno vyhořel dům čp. 77 hostinského a kováře Heinricha Suchaneka i s hospodářskými budovami.

 

1924 – 16. prosince v půl páté večer vyhořel z větší části dřevěný statek čp. 27 Franze Trhala.

 

1925 – 12. února kolem páté ráno vyhořel statek čp. 25 sedláka Josefa Pawle.

 

1926 – 27. června oslavil sbor 50. výročí existence. V té době žili ještě čtyři zakládající členové, z nichž tři dostali za nepřetržité půlstoleté členství pamětní medaile. Slavnostní cvičení se konalo u domu čp. 15, zahradní slavnost pak u domu čp. 123.

 

1928 – 13. května v půl třetí v noci vyhořel statek čp. 105 Johanna Wendlika. I přesto, že byla při hašení poprvé použita nová motorová stříkačka, lehlo dřevěné stavení zcela popelem včetně hospodářských budov a dobytka. Dne 20. května byla slavnostně vysvěcena nová motorová stříkačka, která nahradila stávající ruční. Po ranní mši se v jednu hodinu konalo slavnostní cvičení. Celé akce se účastnili i členové z pětadvaceti okolních hasičských spolků, celkový počet návštěvníků dosáhl asi dvou tisíc osob. V květnu téhož roku přeletěla nad krajem vzducholoď „Italia“, kterou vedl na své cestě na severní pól gen. Umberto Nobile. Výpravy se účastnil i Čech František Běhounek. Na zpáteční cestě vzducholoď  ztroskotala a během záchranné výpravy pro trosečníky zahynul cestovatel R. Amundsen.

 

1930 – 6. února vyhořel v půl sedmé večer tzv. „Malý“ mlýn čp. 28 Aloise Millera. 28. října zaplavila vysoká voda okolí potoka, včetně domů stojících poblíž. Na likvidaci jejich následků se podíleli i místní hasiči.

 

1933 – 26. května v půl deváté dopoledne vyhořel dům čp. 106 bednáře Franze Frimmela. 7. července vyhořel před půlnocí do základů dům čp. 179 Aloise Domesle. Nikomu z obyvatel se naštěstí nic nestalo, ačkoliv žhář, zhrzený milenec domkářovy dcery Anton Húbl ze Žichlínka, zatarasil vchod. Krajský soud v Chrudimi jej později odsoudil na 12 let trestnice. Téhož roku byl 5. července slavnostně položen základní kámen menšinové české školy čp. 244 (dokončena byla 19. srpna 1934) a 20. listopadu 1933 byl slavnostně otevřen dostavěný železniční tunel. V lednu byl v Německu jmenován říšským kancléřem Adolf Hitler.

 

1936 – 8. června v půl druhé v noci vyhořel do základů Fritscherův dům čp. 192. Rovněž do základů vyhořel 20. září v půl deváté večer dřevěný selský statek čp. 95. Dne 11. června toho roku pozdravilo velké množství místních na nádraží projíždějící zvláštní vlak, kterým ze státní návštěvy Rumunska cestoval prezident Dr. E. Beneš. V červenci téhož roku byla zakoupena druhá motorová stříkačka od firmy A. Fritsch, nazvaná „Kameradin II.“ (Kamarádka). Uskladněna byla v druhé zbrojnici na dolní konci u čp. 31.

 

1937 – 27. června oslavili členové sboru 60. výročí od založení spolku. Dne 14. září zemřel prezident Osvoboditel Tomáš G. Masaryk.

 

1938 – V březnu připojeno Rakousko k Německu (anšlus). Na sjezdu SdP 24. dubna vyhlásil K. Henlein tzv. Karlovarské požadavky. V obecních volbách v Třebovici bylo do místního osmnáctičlenného zastupitelstva zvoleno 16 kandidátů z SdP a dva z tzv. české volební skupiny. 1. července vypukla ve vsi slintavka a kulhavka. Po vytrvalých pětidenních deštích zasáhla všechny domy v okolí potoka povodeň, vyšší než v roce 1930. Na likvidaci jejích následků se podíleli i místní hasiči. V důsledku ohrožení republiky byla 20. května vyhlášena částečná a 23. září všeobecná mobilizace. 30. září v Mnichově konferenci velmocí bez účasti českých zástupců podepsala dohodu o odstoupení pohraničí Německu. Veškeré české obyvatelstvo, s výjimkou faráře F. Krále (který byl záhy rovněž nahrazen německým duchovním), spěšně opustilo obec. 10. října místní obyvatelé slavnostně uvítali v Třebovici vojska wehrmachtu. Ve volbách do říšského sněmu odevzdali místní voliči při stoprocentní účasti 100 % hlasů NSDAP.

 

1939-1945 – druhá světová válka. Podobně jako před dvěma desetiletími byla řada členů sboru povolána na frontu, kde někteří padli. V roce 1944 původní sbor naposledy hasil požár. Oheň založil majitel domu čp. 89, který trpěl již delší dobu dušení poruchou. Předtím však sekerou utloukl svou manželku, pečlivě zavřel všechny dveře a oběsil se ve stodole. V letech 1945-46 původní sbor po sedmi desetiletích své existence fakticky zanikl. Všichni jeho členové byli odsunuti do poraženého Německa.

 

Menu

SDH-znak.png

Sběr elektroodpadu

Vážení spoluobčané,

sběr elektroodpadu probíhá pravidelně každou první sobotu v měsíci od 8:30 do 10:30h v prostorách hasičské zbrojnice. Případné změny budou oznámeny zde nebo v našem kalendáři akcí.

  • Admin